Strávníci 4 : Šťastný všechnosněd

„Šťastný všechnosněd“... jasný protipól, prvnímu níže popsanému typu.
Výrazným reprezentantem této skupiny je náš synek.
Sní fakt všechno, asi jen s jednou jedinou výjimkou – polévka.

V ní není co kousat a není tam maso.
A pokud snad i ano, tak mi to sceďte a neobtěžujte se s tou teplou vodou okolo.
Budu-li mít žízeň, dám si studené, říkají jeho oči pokaždé, když dostává polévku.

Při poznávání nových druhů potravin je ochoten přinášet i osobní oběti.
Představte si, že skleničku kaviáru, kterou mu matka k ochutnání odmítla koupit, (neboť v zádech cítila můj vyčítavý pohled dobrého hospodáře) si zafinancoval sám.
Znovu opakuji, sám, sám ze svých peněz...

Uznal, že tak, jak jsem mu říkal, kaviár není až takový zázrak, ale neboť i on bude jednou dobrým hospodářem, k vajíčku natvrdo si vždy několik kuliček přidává.
Už půl roku.
Kaviár se začíná kazit…

Každopádně je velkým labužníkem stylu – maso a sýr sem, tu trávu si můžete nechat.

Obzvlášť dobré věci, jako sendvič či kebab, pojídá na pohled úžasně harmonickým způsobem.

Jí klidně, drobné, malé kousky, žvýká rozvážně a postupně ukusuje jednotlivá sousta, přičemž po celou dobu vlastní degustace, sendvič od úst neoddálí snad ani o jeden jediný centimetr...