Pravda

Když už jsme u té pravdy, která je zaznamenána v těchto povídkách, dovolil bych si rozšířit teorii Jana Buchara, který ve svých úsměvných krkonošských historkách vysvětluje, že pravda není jedna, ale mohou být i tři.

Rozhodně s jeho názorem souhlasím a nebojím se jít ještě dále…

V naší rodině mohou být totiž pravdy i čtyři.
Z tohoto axiómu docházím k zobecnění této myšlenky a to takto: V x-členné rodině může být na jednu situaci x náhledů, názorů a tedy i x odlišných, různých pravd.

V našem případě jsou ovšem pravdy většinou jen dvě a to zcela opačné.
Názory bývají vyjádřeny v poměru 2 : 2, tedy děti kontra rodiče, ale nejčastěji a také nejraději 3 : 1, to když se tři členové domluví a spojí proti jedinému.

Z vlastní zkušenosti vás ujišťuji, že je velmi nepříjemné zůstat myšlenkově osamocen se svou pravdou proti třem zbylým členům rodiny, která má zcela opačnou pravdu.
Následně se jednotlivým členům naší komunity nenápadně mstím a často a rád používám chlapcův kdysi častý výrok: „Vidíš a mně si se divil”.

Abych se svým názorem nezůstal osamocen, musím být neustále ve střehu a svou pravdu upravovat tu tak, tu onak, abych vyhověl pravdě poplatné v daný okamžik a pravdě tvrzené dle okamžité nálady naší čtyřčlenné komunity. Jen proboha nezůstat se svou pravdou zcela sám!

Proto s jistotou uzavírám: Pravda je manipulovatelná.
A vyplatí se to.

Podstatné je, kam až který jedinec je ochoten zajít…