Pes 4: Ráno

Ráno vstávám jako druhý... jako vždy...
Děti už vše vědí...

Vstupuji do kuchyně...
Očekávám jejich politování, jak jsem byl tatínek málem poskvrněn od té bestie...
Trochu si připadám jako hrdina...

Ale děti mi vůbec nevěnují pozornost.

Hladí pejska a strkají k němu obličej.
Mě si vůbec nevšímají.
Říkají“ „Chudák Baruška, tak ono se jí v noci udělalo trochu nevolno...“

A dnes je den „D“!
Nebo spíše den „K“ – den koberců.
Zápach loužiček, vsáklých do našich koberců, přesáhl hranici integrity manželčiny osobnosti.

Koberec už není v obyváku, v kuchyni a právě byl odstraněn z chodbičky.

Pojem rasův pytel má pro mne reálnější představu… my je opravdu odstranit museli.

Nové si koupíme, až z Barušky bude psí gentleman...