Strávníci 2 : Fazolová polévka

Nevěříte bagetovému zážitku?
Dobře, tak pokud je to pro příklad tohoto našeho rodinného typu strávníka „smolař – rád by jedl“ málo, mohu pokračovat, ale stručně, abych vás nezdržoval.

V našem nejbližším dovolenkovém okolí je až neuvěřitelné množství stánků nabízejících pohádkově lákavý sortiment letní stravy.
Bohatý výběr jídla i pití. Radost pohledět, radost přivonět.
Všichni si vybíráme, ochutnáváme, užíváme…
Až na…

Jistě.
Dcerka si nějak nemůže vybrat. Tohle by šlo, ale je tam…
Tak si dej tamto…
No jo, když to je ale takový divný…
A hlavně, všude především jen samé maso, maso, maso a jak už jsem na jiném místě říkal, kopřivy a jim podobná zeleň by asi moc prodejná nebyla.

Tak my se jdeme podívat támhle kousek dál, až budete najedený, tak se tady zase někde sejdeme, prohlásila maminka a s dcerou odcházejí k dalším stánkům, kde mají velmi, velmi lákavou firemní nabídku, leč naprosto stejnou jako všude ve stáncích kolem nás.

Dojedli jsme, čekáme.
Nejdou.
Dlouho nejdou.
To víš, asi vybírají. Půjdeme jim naproti...

Dvakrát jsme prošli celé stánkové kolečko, až se naše dvojice opět náhodně shledaly a obě zároveň vyhrkly: Kde jste byli?

No a pak jsme se dozvěděli, že vybrána byla fazolová polévka. Maminka byla trochu naštvaná, protože ji musela úplně celou sníst sama a za těch třicet pět korun slovenských, prý zase rozhodně nestála.

A dcerka?
Proč že ji po tak dlouhém výběru nesnědla…?

Ony v ní totiž byly fazole.